Turistické informace

V obci a její blízkosti se nachází několik turisticky zajímavých míst:

Kaplička sv. Marka
Hvozdnice byly až do roku 1850 bez zvonku, až teprve rychtář Martin Řehounek z čísla 15, který byl velice pobožný, zřídil na svůj náklad před zahradou, která nyní patří Čermákovým, sloup, jak se tenkrát říkalo jeřábek a umístil na něm zvonek, který za vlastní peníze koupil. Tím zvonil první hvozdnický zvoník Bárta (bydlel v č. p. 9, dnes Svíčkovi). Jednou o posvícení zvonek strhl dolů a ten se rozbil. Bylo zase po zvonění. Když nastoupil úřad rychtáře po otci Josef Řehounek z č. p. 15, dal zvonek na vlastní náklady přelít a od přelití zaplatil 35 zlatých. Tento zvonek měl velice pěkný hlas a byl umístěn opět na jeřábku. Až asi v roce 1880, za starosty Zikla z č. p. 10, byla vystavěna na účet obce kaplička, dodnes stojící při vjezdu do dvora č. p. 13, a to z cihel, které ve svém hliníku starosta Zikl vypálil a které mu zbyly od stavby stodoly. Na stavbu cihly
daroval a zvonek, který nese jméno Martin, byl v ní zavěšen. Kaplička byla  zasvěcena svatému Markovi. V roce 1910 byla vybudována nová věžička pro zvonek. Vnitřek kapličky byl vymalován Václavem Chalupou z Kuklen za 30 korun a v témže čase byl koupen obraz sv. Marka odfirmy Šimek a spol. v Českých Budějovicích. Namaloval ho akademický malíř Mühl z Pece za 120 korun. Krista na kříži vyhotovil řezbář Josef Soudil z Hradce Králové. Kaplička byla opravena obcí Hvozdnice v roce 2008.

Památník obětem 1. světové války
Text se připravuje ...

Libušina studánka
Mezi Libčanami a Hřibskem leží pěkný les, kterému se říká Ohrada. Uprostřed toho lesa pramení potůček. Lidé od dávných dob věří, že voda v prameni má léčivou moc. Ke studánce si chodilo pro ni mnoho nemocných a voda jim skutečně pomáhala. Studánka se nazývá Libušinou. Říká se, že místo navštívila se svým doprovodem kněžna Libuše a vodou se osvěžila. A svými věšteckými schopnostmi studánce předpověděla, že se její voda nikdy neztratí a bude mít věčně dobrou chuť a léčivou moc. Aby studánku nikdo nezneuctil, byl les oplocený a dostal jméno Ohrada. O Ohradě se také vypráví, že ukrývá poklad manželky hraběte Straky. Hrabě byl velice zlý a krutý pán. Jeho paní před ním nechala své peníze zakopat v Ohradě. To udělal sluha Ráb, kterého prosila, aby o tom nikomu nic neříkal. On to však na smrtelné posteli vyzradil. Mnoho lidí po smrti hraběte Straky v Ohradě kopalo a hrabalo, ale poklad se dodnes nalézt nepodařilo. Vzniklý dolík v těch místech se nazývá Rabův. Za své zlé činy nenašel hrabě pokoje ani po smrti. Zemřel 28. 9. 1720. Lidé mu pro jeho krutost říkali pes a v něho se on po smrti proměnil. V noci běhal na hranici mezi Libčanami a Lhotou pod Libčany. Lidé se těm místům raději vyhýbali. Teprve, když byla na hranicích obcí postavena socha Panny Marie, černý pes zmizel. Tak byl hrabě Straka vysvobozen. Podle kroniky plot kolem studánky prý nikdy neexistoval. Své jméno studánka dostala v roce 1918. Pojmenoval ji tak hvozdnický rodák a starosta pan František Beneš.

Hrádek u Nechanic
Hrádek u Nechanic je neogotický zámecký objekt postavený v letech 1839–1854 jako hlavní, reprezentativní sídlo hrabat z Harrachu Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu. Projekt zámecké budovy ve stylu romantické neogotiky, tzv. Tudorské gotiky byl vypracován dle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall od G. B. Lamba z poloviny 17. století. Okolí zámku bylo současně s výstavbou upraveno jako anglický park. V části vznikla též obora a bažantnice. Od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti. Roku 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou.

Kunětická Hora
Kunětická hora je osamocený výrazný vrch (307 m n. m.) v České tabuli nedaleko Pardubic. Diviš Bořek z Miletínka zde v roce 1423 zbudoval hrad jako vojenské i správní centrum svého svého panství. Do dnešní doby se zachovala část hradeb zesílených baštami a jeden z dělostřeleckých rondelů, rekonstruovaný palác s uzavřeným vnitřním nádvořím, vysokou kruhovou věží a samostatně stojící kaple sv. Kateřiny Sienské. Válcová hradní věž, zvaná Černá nebo Čertova, nabízí jedinečný rozhled do Polabské krajiny, při jasném počasí až na Krkonoše, Orlické hory a Železné hory.

Chlum
Severozápadně od Hradce Králové na vyvýšenině Chlum byla 3. července 1866 svedena prusko-rakouská bitva. Téměř ihned po skončení válečných událostí bylo zahájeno budování četných pomníků a památníků bitvy a rozvinula se všestranná péče o ně. V centrálním prostoru bojiště bylo v roce 1936 vybudováno válečné muzeum, které v současnosti představuje ve své expozici výzbroj a výstroj všech armád zúčastněných v této druhé největší vojenské bitvě 19. století. V roce 1997 vyhlášená památková zóna Areál bojiště bitvy 1866 u Hradce Králové zahrnuje území, na kterém jsou rozmístěny více než čtyři stovky pomníků, individuálních hrobů i hromadných pohřebišť, z nichž nejvýznamnější jsou přístupné po značených turistických a cyklistických trasách i po speciálních naučných stezkách (Svíb a Chlum). Možnost dokonalého výhledu na celý centrální prostor bojiště nabízí od roku 1999 vyhlídková věž. Každoročně ve výroční dny bitvy se v prostoru památkové zóny konají pietní a vzpomínkové akce.

Hradec Králové
Hradec Králové (německy Königgrätz) je statutární město na východě Čech a metropole Královéhradeckého kraje, ležící na soutoku Labe s Orlicí. Ve městě sídlí biskupství královéhradecké diecéze. Pro své příhodné vlastnosti bylo území Hradce osídleno již v dobách prehistorických. Historické centrum města skrývá jedinečné panorama, kde se na malé ploše Velkého náměstí setkávají hned tři stavební slohy: Gotická katedrála svatého Ducha, renesanční zvonice zvaná Bílá věž a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ... více viz www.hradeckralove.org